14.08.2010 | 15:59

87.den - Irske Pugawash..

.. mi dava "dobre rano" v mistni uzasne kavarne. Sedim s mistnimi lidmi a ti mi nezapominaji permanentne pripominat, ze jsou sice kanadane, ovsem navzdy srdcem "Irish".. Dokonce i nazvy ulic si nechali v Irstine. Vzit kytaru a zahrat jim Sunday bloody sunday - asi by mi dali k obedu nejlepsiho humra. Ostatne, snist humra je jeden z mych cilu v techto koncinach. Nikde na svete neni lepsi, nikde na svete tak velky a tak laciny ... no laciny, jak se to vezme. Moje knizka hlasa jasne "musis to udelat"..no kamarad z predvcerejska rikal "nedelej to! Pokud nemas rad morske jidlo".. No jak mam vedet, jestli mam rad morske jidlo?? Jsou rybi prsty z konsumu "morske jidlo"? Knizka mi presne popisuje, jak mam postupovat ... pokud tedy do toho pujdu, budu prvni stravnik v restauraci, co bude mit pred sebou otevreny navod na pojidani humra a na taliri neskutecny brajgl. Ale zkusit to musim, nebot musim vyzkouset neco noveho. V casopise Novy Domov o mne jak sem si vesele precetl napsala pani Vera "telo bez jedineho gramu tuku".. Tak to mne pobavilo, nebot to nebylo telo bez tuku, pani Vero ... to byl HLAD! .. A na hlad proto sezeru humra at to stoji - co to stoji (do sesti dolaru). Sedim tedy v kavarne s vyhledem na vypusteny ocean a musim konstatovat, ze mne boli telo. Mam za sebou dalsich tisic kilometru zvladnutych behem tydne. Tri etapy za sebou po 160 km plne zateze v tomhle vedru, ktere tu panuje, daly zabrat. Vcera sem dokonce pri sjezdu z kopce dostal do zeber velikou mouchou. Nemyslete ze je to jen tak. Moucha se mnou v klidu udrzuje rychlost tricet km a pak zmizne ... to znamena ze padesatku klidne udela .. Ve chvili, kdy se takhle rozjeti potkame a ona je treba zapovidana ... nevidi mne .. ma padesat na tachometru a ja proti ni tricet ... ve chvili narazu mam co delat, aby mne neshodila ze sedla .. Zustane mi po ni jen tecka na brise ... popripade pyl, coz vim, ze sem prave katapultoval vcelu a ta si na mne nechala nasbirany kosicek .. Od dob Ontaria se do me cesty navratil "traskalek". Je to neco jako motyl a srsen v jednom ... no kdyz leti tak mu u zadecku neco traska ... a lupe .. a cvrka .., coz si myslim, ze je asi parostroj na vabeni samicek. Nastesti nemusime v liskem rode vabit samicky traskanim u zadecku ... ackoliv .. A tak se mi vratil traskalek - coz je nazev, ktery sem mu dal ja. Zni vabne a basnicky a miluji cestinu za takovou zvukomalebnost, jakou muze byt treba onen "traskalek" s hackem nad "r". Verim, ze v nemcine se totiz jmenuje " groose hohenfliege" a ve finstine "truumnen gryigen".. Chci jen rici, ze jestli se potkam z kopce s traskalkem, bude po mne, nebot tenhle poddruh slona mi urazi hlavu a jeste si zatraska u prdelky..

14.08.2010 | 15:35

86.den - Ne zrovna klidnou noc..

..mam za sebou v mestecku Shediac. Byl sem varovan, ze oblast kterou projizdim je znama jako riviera...No, co znamena riviera v kanadskem podani? Myslim, ze rivierou se tu rozumi vse, kde je teplejsi voda nez 18 stupnu a turistum se rika "pane a pani"..A tady je voda pretepla a turistum se rika " mila damo s panem"..A tak sem spal za restauraci s nazvem "kikirique", neboli bufetem na prsicka a kridylka a byt to bylo dal od turisticke masinerie tak hluk sem stejne letel po vetru. Az do naprosteho probuzeni sem i ve snech premyslel, proc kdyz je sezona tak pisti holky...Holky pisti normalne, no v turistickych centrech dokazi pistet tak, ze se nedivim kdyz je obcas nekdo zabije. A tak ty holky pistely az do rannich hodin, protoze tim lakaly kluky na plazi...a kluci se zase naparovali a jezdili kolem nich na kole...a ony zase u toho pistely...a ja se snazil do toho spat..Takze tak. Vyrazil sem casne rano a mel v hledacku divcinu s baglem na kole, ktera si to snerovala prede mnou...mohl sem ji dojet a seznamit se, no byl sem tak napuchly z nevyspani, ze bych ji mozna spise vystrasil. A tak sem hledal cokoliv ku koupani. Zni to extremne blbe, ze? Jedu po pobrezi oceanu a hledam cokoliv ku koupani..No ja hledal takove "TO" evropske koupani - sprchy, zachody, kavarna...holky v bikinach, kluci cumici na bikiny..a ja v mrakotach...Tak tohle tu necekejte! Ocean je tu naprosto pracovni nastroj a kamkoliv sem se vydal, koncilo to malou tovarnou na zpracovani vseho ziveho, co zrovna polapili v mori. Zadne sprchy - o plazich ani nemluve. Bylo mi sdeleno prisedicim u Tima Hortona, ze plaze jsou tam a tam a jsou placene - no s veskerym komfortem. Muj boj jak prekonat slovo "placene" tedy mohl zacit..Vydal sem se k Mostu Konfederace - o kterem sem psal vcera a ktery mne mel dopravit na ostrov Prince Edwarda. Jel sem po ceste plne aut smerujicich prave na ostrov a zacalo mi byt jasne, ze jestli bude na vikend nekde "mistrovstvi sveta v jeceni holek", bude to prave na ostrove...A zacalo se mi tam "nechtit". Presto sem zvolil 35 km dlouhou odbocku vedouci po pobrezi k mostu - v pripade, ze bych zmenil nazor. Kdyz Vam napisou na ceduli "cesta absolutne uzavrena z duvodu chybejiciho mostu" - co Vas napadne? Kdybych polozil tuhle otazku klukovi z 1.A, tak odpovi "nebude tam most, neda se to projet"..Nechapu, proc zrovna ja si odpovim "nebude tam most..neco tam byt musi.." Po sesti kilometrech sem stal uprostred buse pred kraterem..a kroutil hlavou jako Mr.Bean - jako ze "kdo toto udelal? je to vubec mozne??.."Chlapi pracujici na druhe strane ale kriceli jeden pres druheho...pojd, je tu lavka...Podival sem se dolu a nechtel sem ani pomyslet...No chlapi se vydali naproti memu trapeni a ja tak pojal napad, jak vezmeme ve ctyrech kolo a.....Stahnul sem kolo do rokle stojice v morske vode a chlapi prosli kolem mne s pozdravem...a sli dal...Bylo to jako ve snu...Nezbylo, nez zakricet, prosit, brecet...pohrozit ze to reknu mame..A jeden se otocil a tlacil kolo zezadu, ja tahnul zepredu, prisel dalsi a dalsi chlap...a spolecne sme to silenstvi dovrsili...vcetne meho rozbiteho kolena, podrenych rukou..a nadavek jako pri oprave mostu..Vtom se jeden otocil a rika "ona patri k tobe'?? A na druhe strane se na kole zjevila ona divka na kole, ktera asi taky mela stejne blbe smysleni jako ja..A to nas pak spojilo az k mostu Konfederace. Spolujezdkyne to mela namireno z Montrealu na svatbu na Ostrov a jelikoz cestu znala - poradila mi, kde se okoupat. Po rozlouceni sem tedy zustal na brehu oceanu u male vesnice a mel na ocich most Konfederace. Bylo to veru poeticke misto a srdcem sem si rochnil, no mozkem moc ne. Ja to koupani v neznamem oceanu proste dvakrat nemusim. Kazdy den mam pred ocima to, co k veceru vyhazuji rybari do more...a nektera stvoreni nejsou ani z tehle planety. Proto i me koupani vypada jako z jine planety...Naslapuju ve vode jako volavka a kdyz zajedu pod vodu - jsem do vteriny venku...a obcas, kdyz se o mne neco otre - dokazu se dostat objemem celeho tela nad vodu po dobu 11ti vterin..Coz je myslim si zazrak. Takhle nad vodou mne nasel i starsi pan se psem, ktery mne pozval do sveho privesu na cafe, povidani a sendwich. Potvrdil mi moji domnenku o zbytecnosti zajizdet na Ostrov, nebot tam vladne masakr...a ja stejne chtel vyuzit cas jinak - o penezich za prevoz nemluve. Mavnutim ruky smazal sem v hlave most a vyrazil smer Nova Scotia, neboli moje predposledni kanadska provincie. Musel sem vzit na 30km jizdni pruh po napechovane transkanadske dalnici...a tam stalo se mi neco veseleho. Jeden z tisice kamionu na ceste totiz prevazel mrtva zvirata...no mrtva...tohle uz musel byt tekouci odvar, nebot smrad a roj much vsech barev a vyznani se tahnul za autem v delce peti kilometru...No a tento kamion byl sice dobre zakryty plachtou, no v tom vedru se na korbe asi dely veci...a jak kus te plachty vlal za autem, tak vse tekute se svazelo po plachte a za autem to vytvarelo smradlavou vodni trist...a kdo jel po prave strane s mamlasovkym vyrazem ve tvari.."JA"!! Dostal sem hnedou sprsku primo na oblicej a mouchy najednou nevedely, kde je zakladna smradu.. Zvladnu hodne, no tohle byl mazec.. Jak sem se rychle drhnul vodou z flasky, rozmazaval sem si ten hnilobny proces po celem obliceji a mozek pocal vysilat signal, ze sem asi umrel a on na to zapomnel... Je Vam z toho spatne?? Nedivim se .. No uz je to pryc! Pred hranicemi Noveho Skotska sem vbehnul do vody a smyl ze sebe spinu tri set uhynulych krav .. myslim, ze z toho smradu nastal dokonce odliv .. a to i presto, ze uz odliv byl! V pet hodin pote, sem projel hranicemi vysnene provincie a ocitnul se v klidne a zemedelske casti pobrezi .. Projizdel sem mezi kravama a konma ... to vse na loukach padajicich do more ... Az k nevire. No po desiti kilometrech bylo vse opet k "vire", nebot chybel dalsi most ... Objizdka 25km po sotolinove ceste. Tentokrate jiz nebylo zbyti a musel sem vzit v potaz objizdku ... Proklinal sem kanadsky system znaceni. Byla to treti objizdka za den ... myslim ze slo o rekord. Mistni sef cest je asi "mostofil" a proste se rozhodnul dat vsechny mosty do pucu .. na ukor mne!Dokazal sem pote dojet jen do vesnice Pugawash a ulehnout na mistni hriste, ocumovan zraky mileneckych patnactiletych dvojic az trojic .. irskeho vyznani, ktere se chodi na skolni hriste drzet za ruce ...

12.08.2010 | 19:16

85.den - I probudil sem se na hristi..

..baseballoveho tymu Rudi Humri mesta Miramichi a veru, jiz dlouho se mi tak dobre nespalo. Sice to bylo za plotem, ktery delil hriste od cafe drive plosiny Tima Hortona - a to ne, ze bych si to misto ku spani vybral nejak zamerne - Proste uz to tak byva, ze Tim Horton dava na charitu...no a v Miramichi zaplatil Baseballove hriste..a rovnou si u nej udelal provozovnu. Asi jako kdyz pan Vodicka prispeje na hazenou a rovnou si tam zacne delat makrely..Ja to mel tudiz 'dve v jednom' - i cafe i spani..Bohuzel sem pred usnutim poslouchal hlaseni ridicu do mikrofonu o jejich touhach - pro obsluhu, a jelikoz jede kazdy Tim Horton bez prestavky tak muj mozek i behem spani vsechny ty objednavky pravdepodobne zapisoval, jelikoz ihned po probuzeni sem polibil opici a sel si na cafe za plot. Pote sem mohl vyrazit opet podel Akadskeho pobrezi smerem k hranicim Noveho Skotska po ceste 11. Cesta jedenact mne vcera privadela k naprostemu silenstvi, nebot cesta bez odpocivadel ci benzinovych pump nedala moznost k uniku pred bourkou, ktera se schylovala a ja tudiz musel pri ceste schovat vse dulezite, nechat si jen trenyrky a zvolat 'pojd si pro mneeee...krysoooo' a vyrazit smerem do temna..Dest byl osvezujici, no vodni tlak tvorici se za kamiony se dal prirovnat k hadici s plnym tlakem ledove vody ...a kameni k tomu. Nastesti mi vetsina ridicu fandila a davala to najevo hlasitym troubenim a vztycenym palcem...nebo ukazovackem?..Uplne sem se vzival do jejich pocitu, jak na fadni ceste maji najednou povyrazeni 'mamo, mamo vstavej...koukni na to prase, jak jede v tom desti.., ja na nej zatroubim, treba spadne..' Kdyz sem pote uschnul, byl sem sam sebou znechucen, nebot sem byl pokryty zaschlym prachem..a sam sobe sem chtel dat korunu za serednost. Nastesti mne od spiny zachranil obrovsky obchodni dum, kde sem se mohl na toaletach umyt od vseho nechutneho, dokud neprisla poradkova sluzba, aby mi sdelila, ze jsem na damskych toaletach..A ja si celou dobu jesitne rikal, proc se na mne porad chodi divat zensky a okamzite odchazi pryc..Takze kvuli mne to nebylo..Zpet ku dnesku, mirim tedy uzemim Akadie a uzivam si neskutecne vlastenecky vyzdobenych domku. Vlajky sou uplne vsude...svym zpusobem, kdo nema pred domem alespon pet vlajek neni Akadan, nebo je to chrt! Pomalu ale jiste mirim k mostu konfederace, spojujicim pevninu s dalsi provincii Princ Edward Island. Jde o 16kilometru dlouhy mostni klenot, ktery si musi kazdy v kanade vyzkouset...tudiz i ja. Bohuzel neni povoleno jezdit po nem na kole, tudiz musim vymyslet, jak se na nej dostat...muze je treba kolo na mne! Pro Bobra a Mejlu tu mam jeste prijemne znejici zpravu - Mam za sebou prvni Steak Hache a je veru stejny jako ve Francii s vyjimkou cibule, kterou mi pani navalila do omacky..zasilam foto pro sebehnuti vsech slin

11.08.2010 | 15:47

84.den - Vstavam v sest rano..

..a odchazim na plaz uzit si svuj prvni vychod slunce. Cas je tu o hodinu blize Evrope a tudiz i slunicko vychazi az v sest. Sedim na pisku a uzivam si te nadhery. Odjizdim na cafe samosebou k Timu Hortonovi a posloucham nareci lidi a jejich obliceje. Jsem na Akadskem uzemi a lide to tu davaji patricne najevo. Vsude visi francouzke vlajky se zlatou hvezdou - symbol Akadanu. Pry jde o zhruba 60 francouzkych statkarskych rodin, ktere sem prisli davno a davno, aby se usadili v Nove zemi..Meli sveho vudce, ktery jim napred vyhlednul misto u Newfounlandu - no do roka pulka lidi umrela na hlad, vudce tedy posbiral zbytek a presli k zatoce Bay of Fundy, kde do roka umrela dalsi tretina na nedostatek pitne vody...Do tretice na nic necekali, vudce sezrali a misto si nasli sami. Obsadili pobrezi New Brunswicku a rozrustali se jako male mysi...Pak se objevili anglicani a bez milosti je nalozili na lod, vsechno spalili a nechali je vysadit u brehu Ameriky..Akadane se ale stejne vratili - protoze k tomu meli plno duvodu- napriklad meli zaseto, a zaplacene popelnice na rok - a po navratu se stahnuli na poloostrov s dnesnim nazvem Akadia..Ted je mozne je videt vsude. Jde o normalni francouze, no hrde se hlasi k tomu ze jsou Akadane a to i presto, ze dodnes tu s nima vymetaji lecos...no fakt jsou tvrdi a uchvatni...A tak se na ne vsichni jezdi divat jako na opice a oni maji v ocich porad strach, kdo je zase odsud vyzene. Mam pocit, ze do kanady prislo "prezit"plno etnickych skupin...a vzdycky to nejak zvladli. Treba rodina Pankovic z Rokytnice by se tu chytila taky...mozna uz mohli mit taky svuj Panek Island..Dnesni cas travim v jiz druhe knihovne, nebot mne pokazde vyhazuji po hodine z duvodu smluvnich podminek Vsech Knihoven Sveta..Tudiz poslat zhruba 100 fotek do hodiny je zcela nemozne..No ja se nevzdavam a zatimco jini turiste obrazi mesta aby nasli kostel ci hrbitov, ja objizdim knihovny abych se nechal vyhodit. Pri sve pocitacove tuposti sem byl dokonce donucen premyslet a to mi vyneslo pozoruhodne zrychleni me prace, nebot sem prisel na to, ze kdyz si otevru pet oken v gmailu a rovnou do nich vlozim fotky a pockam az se jednotlive emaily odeslou, pak jen kliknu na nachystany mail...a uz to jede...jeden za druhym...Ty se smejes Konva? Pripadam ti jako blb?..Dyt sem to priznal:-). Co se fotek tyce, prosim nezapomente si povsimnout fotky dvou goril z poute v Riviere de Loup, nebot ta fotka ma cas zhruba deset vterin pred tim, nez mi malem ona opice utrhla hlavu...Tudiz cena tehle fotky vysplhala na 25dolaru za kus! Dale bych jeste chtel vysvetlit trable okolo kilometru, kterym se tady za rekou smeju. Ja nevim, proc se toliko lidi upnulo na stav 8000km. Ja osobne bych bral, kdyby to bylo treba 3500km, no vec se ma jinak...Jednalo se o predbezny plan, nikoliv plan finalni. Tudiz predstava, ze u mestecka Tora v Novem Skotsku mi na tachometru lupne 8000km a ja zarvu huraaa a prastim s kolem, abych si nasel stopa - je chybna! Cesta se zkomplikovala a jen do pristavu v North Sydney to mam 750km, pak mne jeste ceka lod a kompletni prejezd Newfounlandu - coz je bratru...a sestre..950km. Muj team prave resi, co se mnou. Varianty jsou 1. Zvolit lod cislo dve, ktera stoji habaful penez, jede dvakrat v tydnu - no doveze mne 150km od mista odletu 2.Prodlouzit letenku o jeden tyden - proti cemuz pry kapitan letadla nic nema, protoze ma stejne doma praci bo mu privezou uhli - no stoji to taky vic penez 3. Treba to zvladnu - no pouze formou, ze pojedu nepretrzite a kamiony a auta mi vlastne budou zavazet 4. Verze uhlavni aneb "zapomente na Pavla"..muj team totiz vypocital, ze kdyz letadlo nestihnu, tak hruba doba zapominani na milovanou osobu je cca 12 let. Tudiz za trinact let od prvniho zari si uz ani nevzpomenete, ze se kdy byl. Budu mit dostatek prostoru najit si po vzoru Akadanu, Menonitu, Omisu a indianu - najit si sve misto v tehle dzungli. Mozna se ku mne i nekdo prida...mozna vsichni komari z prerie, medvedi z Ontaria, gorila z kolotocu a pet debilu s petardama...

10.08.2010 | 21:21

MMS od Pavla

Hlásím všem že právě vidíte Atlantik a že sem tímto dnem propojil oceány. Sem Vám o hodinu blíže v New Brunswick - bez VÁS bych to nedokázal

10.08.2010 | 18:39

83. den - Probouzim se do mlhy..

..a snazim se odstartovat co nejrychleji. Strasne se tesim na prejezd mostu do Brunswicku a Atlantik .. a vlastne nevim proc. Jako bych mel pocit, ze mi Quebec vubec nesednul. Pojedl sem snidani mezi nahrobky, podekoval za nocleh a uhanel vstric mostu. Konecne - vidim ocean a chce se mi kricet. Po trech mesicich propojuji pohledem dva oceany ... a ze to dalo slapani!! Pred mostem si davam naposled quebeckou specialitu Poutine - coz sem asi psal - hranolky posypane kousky syra a polite silnou omackou - a vyrazim na dalsi cestu "za mostem". Posledni dny nemam v hlave nic jineho nez fakt, ze mam ujetr 2000km za 20 dni, coz je skoro nemozne ... nemuzu se zbavit pocitu, ze to nemuze dopadnout dobre a nechci se strhat k smrti ... tak jdu bojovat s vetrem a premyslet o nesmrtelnosti dane situace .. Slaaaavaaaa. New Brunswick - jedna z mych vysnenych destinaci..Jedna ze tri nejmensich kanadskych provincii...I kdyz, co to znamena "jedna z nejmensich" v kanadskem prvedeni. Pro mne to znamena, ze ji muzu projet zhruba za pul tydne...kdyz to dobre pujde. Asi se budu opakovat, kdyz tradicne prohlasim, ze se vsechno zmenilo...Pro mne mozna k lepsimu, nebot lide opet pocali mavat, usmivat se, zajimat se...Dokonce pani na benzince vybehla a kricela "vratte se...my potrebujeme vedet odkud jste!!" Moje cesta lemuje pobrezi, no cas ktery mne tlaci donutil mne vyjet na silenou cestu cislo dve - coz je neco jako "raketa do kosmu", nebot na ceste neni jedine odpocivadlo ci pumpa a nuti vas to slapat a slapat mezi kamiony - uprostred niceho - popripade uprostred lesu. Po dvaciti kilometrech sem zatocil zpet k pobrezi, nebot tahle hra na honenou nebyla ucelem me cesty. Nejak to cele dopadne..Vratil sem se k pobrezi ceste a byl na ni zcela sam...ani se nedivim, nebot 14procentni stoupani a klesani kazdych deset minut by primelo i vola odbocit. No pohled na zatoku De Chaleurs byl tak vyjimecny a uklidnujici, ze i ta stoupani ubehla  hladce. pro dnesni noc zastavuji v nadhernem parku primo u more, ktery ma nejen zachody ale i sprchy -  a vubec, citil sem se jako prasatko a potreboval sem vydechnout. Byl cas poprve vyzkouset Atlantik...a to Vam bylo neco. Stal sem tam po pas...nikde nikdo...kolem plavala vselijaka havet a ja nevedel co je k uzitku a co ku zabiti. Sotva se mne neco po par tempech dotklo - uhanel sem zpatky na breh a dal prostor sprse. Pobrezi je plne meduz a ja proste nevim, jak se te potvory zeptat jestli mne bude bolet nebo nebude...! Mam radsi psy! Prozival sem jeden z nejkrasnejsich zapadu slunce..po kterem prisla - jak se na tento rozervany kus zeme slusi - poradna smrst! Foukat zacalo z 0 na 100 behem tri sekund a do peti minut prisla pohroma. Ja nastesti mel na dosah obrovsky altan pro poradani party a tak sem mohl ulehnout na stul a oddavat se hrmeni pekne v suchu. Panbuh zaplat za nahody